Jaké jsou Vaše skutečné pocity?
Základním předpokladem k úspěšnému odpouštění (si) je nic si nenalhávat a nic nezastírat. Buďte sami k sobě upřímní, zasloužíte si to... Pojmenujte své SKUTEČNÉ pocity. Jak se cítíte? Pokud Vám to pomůže, napište si je. A nebo si je řekněte nahlas. Často jsem se k jádru pudla dobrala až poté, co jsem TO slyšela či si TO napsala.
Sama sobě pokládám tyto otázky:
-
Jak se cítím?
-
Co cítím?
-
Chci si tento pocit ponechat?
-
Nebo jej chci změnit?
-
Můžu jej změnit?
-
Jak?
Technika automatického psaní / Ranní stránky
(...)
Vztek...
Často jsou naše pocity křivdy spojeny se vztekem. Někdo nám ublížil, máme vztek. Je to v pořádku. Vztek je uvězněná emoce a chce ven. Dopřejme mu to. Vezměme polštář a bušme do něj pěstí.*) A nebo jím mlaťme o postel či o gauč. Křičme a nadávejme, nebojme se toho. Po pár minutách pocítíme úlevu, cítíme se mnohem lépe.
U tohoto cvičení je důležité zbavit se pocitu viny. Pocitu, že děláme něco špatně, že křičet a nadávat není v pořádku. Je to v pořádku. Pakliže křičíme a nadáváme pro to, abychom ze sebe uvolnili napětí,**) uklízíme takzvaně ve svém nitru, jsme poté klidnější a vyrovnanější a můžeme přejít k jemnějším technikám očišťování, zjemňování a odpouštění.
Má zkušenost je taková, že jsem mlátila do polštáře jen určité období, řekněme pár týdnů. Dostala jsem ze sebe ty nejhrubší vzteky a nyní tuto potřebu již nemívám. Používám metodu ho'opononopono a ta mi vyhovuje skvěle.
*) Tuto metodu ve své knize Síla je ve Vás popisuje Louise Hay.
**) Je rozdíl mezi uvolňováním našich vzteků o samotě a vykřičením našich vzteků na druhé. V prvním případě prokazujeme sami sobě velkou službu, uvolňujeme napětí, které je v nás uloženo. V druhém případě naše napětí házíme na druhé a můžeme se tak zamotat do bludného kruhu výčitek a obviňování.